Usnesení vlády o lockdownu a karanténě v případě nesmyslného celoplošného testování, je v rozporu s ústavou ČR a sankce v něm nejsou v něm vzpomínané v právním pořádku ČR realizovatelné.

Ústava čl. 2

(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

„Nedotknutelnost osoby je zaručená. Omezená může být pouze v případech ustanovených zákonem.“

Z Ústavního principu nedotknutelnosti integrity vyplývá zásada svobodného rozhodnutí v otázkách péče o vlastní zdraví, proto při aplikaci ustanovení umožňujících ve vymezených případech, určité medicínské výkony či vyšetření udělat i bez výslovného souhlasu občana, je nutné šetřit podstatu této svobody a postupovat s maximální zdrženlivostí.

Sankciování neúčasti na testu je protiústavní

Informace o zdravotním stavu nesmí požadovat ani policie

„požadování informací příslušníkem policie o zdravotním stavu (výsledky testů na Covid 19), nemá žádnou oporu v právním řádě ČR a bylo by v rozporu se základním právem na nedotknutelnost soukromí dané osoby

Listina základních práv a svobod

Článek 3

(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

(2) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.

(3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.

Článek 4

(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Článek 7

(1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

(2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

Článek 10

(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.